Z cest

Rakouské chvíle č. 5

Rakouské vesničky a městečka jsou prostě něco kouzelného. Dřevěné terasy, v každém okně pestrobarevné květiny, kamenné chodníky a vysoké hory všude kolem. Přemýšlela jsem, jestli bych na takovém místě dokázala žít. Já holka z Prahy, která téměř denně zavítá do nějaké útulné kavárny, knihkupectví, restaurace, parku a tak podobně. Dovedla bych žít v malém městečku obklopeném horami? Hory zbožňuju, jak v zimě, tak v létě, ale přeci jen, asi by tu na mě byl až moc velký klid. Mám ráda, když se něco děje, když mám kolem sebe zajímavé lidi a když můžu neustále objevovat nová místa. A s téměř každým dnem v Praze narazím na něco nového, co jsem dosud neznala. To by mi na malém městu v horách asi chybělo. Ale útěk od pražského spěchu a zmatku do tichých kopců a lesů byl k nezaplacení. I teď když ke mně z okna doléhá hučení městské dopravy, mlácení kladiv do opravované střechy a za chvíli budu muset spěchat na kafe s kamarádkou, ve mně tyto fotky vyvolávají pocit klidu a pohody. 














Další články

0 komentářů:

Okomentovat

Každý Váš komentář mě potěší, díky.