Z cest

Týden v Jizerkách

Nasedáme do autobusu na Černém mostě. Já, kamarádka Týnka a její prababička. Čeká nás cesta do Jizerských hor, kde s Týnkou budeme hlídat obydlí. Její rodina totiž odjíždí do Švédska a nám na celý týden byl svěřen domeček a kocour k tomu. Je tu krásně.
***
Vyrážíme na první procházku. Jsem vyzbrojená pouze fotoaparátem. Nic víc mě netíží a plná elánu vyrážím vstříc horským dobrodružstvím. Ani ne po půl hodině začíná pršet. Nejprve slabounce, ale nebe se na nás mračí. Rozhodujeme, že se domů vydáme zkratkou. Nejhorší volba, co se dala udělat. Zkratka zahrnuje louku s trávou vysokou až po pás. Začíná pěkný slejvák. Celé kalhoty mokré, z bot se staly dva rybníčky. I tak zbyl čas na obdivování lučního kvítí. Zbytek dne byl pouze ve znamení sušení bot. Toť k prvnímu výletu v Jizerkách.
***
Ztrácím se v tom nejpohodlnějším koženém křesle na světě. Usrkávám horkou kávu se skořicí. Za okny déšť vytrvale smáčí všechno a všechny, co se nestihly ukrýt. V kouzelné chaloupce ukryté v jizerských lesích je ale útulno.
Útěk z Prahy jsem už potřebovala jako sůl. Už přes tři týdny mám prázdniny a nikde jsem nebyla.  Teď jsem se na celičký týden zabydlela mezi kopci a smrky. A i když není počasí ideální, je tu krásně. Místo hluku aut poslouchám praskání dřeva v krbu, místo paneláků mám výhled na nekonečnou zeleň, chaos, spěch a povinnosti nahradil naprostý klid a odpočinek. Jen už by se to počasí mohlo umoudřit. Z plotny nám voní lívance a borůvková poleva. Sliny se jen sbíhají.
***
Vyrážíme na nákup. Samo sebou, že pěšky. Auto máme na dvorku, ale ani jedna nemáme řidičák. Víno došlo. A taky křupky. Kromě toho máme sáhodlouhý seznam, všeho co nezbytně potřebujeme. Po hodině a půl cesty dorážíme do obchodu. Nákupní seznam samozřejmě zůstal doma. Čtyři lahve vína to ale jistí. K tomu špenát, chipsy, slanina, jarní cibulka a dobroty pro kocourka. Nákup za všechny prachy.
***
Bolí nás nohy. Válíme se, popíjíme kafčo a čekáme, až se nám chaloupka zalije teplem z rozpáleného krbu. Dva výlety nás úplně vyřídily a teď nezbývá nic jiného, než vydatný odpočinek. Na odpoledne máme nahlášenou pořádnou bouřku. Čekáme, kdy to peklo přijde. Zatím se jen trochu zatáhlo, ale na horách se počasí mění tak rychle, jako moje nálada, když jsem hladová. Proto si vaříme samé kulinářské dobroty.
***
Zbožňuji přírodu. Celou zimu se vždy těším na prázdninové výlety do lesů, polí, hor a údolí. Je to jako být v jiném světě oproti rychlému životu v Praze. Tam se každý snaží stihnout autobus, schůzku, úkoly do školy…lidé jsou neustále v poklusu a nezbývá jim příliš času na klidné procházky, dlouhá noční povídání, přemýšlení o blbostech i důležitostech a především na snění. Tady jakoby se zastavil čas. Při výpravách po okolí obdivujeme roztomilé chaloupky schované mezi kopci a říkáme si, že by bylo skvělé taky jednu takovou vlastnit. Touláme se lesy, kloužeme po mokrých kořenech stromů a hledáme houby. Po večerech hrajeme kostky a popíjíme víno.
***
Vyrážíme na autobus. Vstaly jsme v 8, abychom vše uklidily a připravily se k odjezdu. Kocour zmizel, ani se se mnou nepřišel rozloučit. Má u mě vroubek. Přijíždíme na autobusové nádraží. Chceme si koupit lístky. Jenže mají zavřeno. Dochází nám, že je neděle a tohle není Praha. Sedáme si na nástupišti a zjišťujeme, že bus jede až za hodinu a půl. Nemáme nic k jídlu ani k pití. Po čtvrt hodině zjišťujeme, že zde nemá otevřeno jediný obchod a tak sedíme na náměstí a koukáme, kde co lítá. Jediné co tu sem tam popolítne jsou dva tlustí holubi. Takže není moc na co koukat.
***
V jedenáct otvírá jediný podnik široko daleko. Máme štěstí, že to není třeba řeznictví nebo obchod s plovoucími podlahami. Je to kavárna. A moc pěkná. Cappuccino, latte a 2x bábovka se šlehačkou nám zlepšují náladu. Vlastně se oblizujeme až za ušima. Po půl hoďce zase spěcháme na autobusové nádraží. Nashle Jizerky. Bude se mi stýskat.
***
Byl to skvělý týden. Příroda, zábava, přátelství, relax, skvělé jídlo, víno, povídání, zpívání, vaření a tak bych mohla pokračovat dál a dál.
Těším, jaké všechny další výlety, výpravy, zážitky a dobrodružství následující měsíce přinesou. 

PS: Spousta fotek bude následovat.

Lucie

Další články

0 komentářů:

Okomentovat

Každý Váš komentář mě potěší, díky.