Z cest

Pod střechami Budapešti


Trochu se studem přiznávám, že dřív jsem o Budapešti věděla snad jen to, že jde o hlavní město Maďarska. Často se mi ale také stalo, že jsem si Budapešť pletla s Bukureští.
Neměla jsem tohle město na seznamu „Must see“ ani jsem vlastně nikdy nepřemýšlela nad tím, že bych se tam jela podívat. Velká chyba. S nápadem jet do maďarské metropole přišel Dan, ani nevím odkud, a protože já jsem pro všechno, co jen trochu zavání cestováním, začali jsme plánovat. No a letos jakoby se v blogovém a instagramovém světě s Budapeští roztrhl pytel. Stává se vám taky, že o nějaké věci neslyšíte celý život a zničehožnic na vás míří ze všech stran?




Ubytovaní jsme byli přes Airbnb na pravém břehu Dunaje hned u nábřeží naproti budově parlamentu, která se nachází na břehu levém. Z bydlení jsem byla vážně nadšená. Byt byl prostorný, čistý, s balkonem a výhledem přímo na parlament a u zastávky metra. V Budapešti sice všude dojdete pěšky (podobně jako v Praze), ale poloha u metra nám ušetřila spoustu času a bolavých nohou.

Budapešť mě u od začátku naprosto okouzlila. Poprvé jsme totiž do jejích ulic vyrazili v podvečer, kdy se město začalo rozsvěcet. Zářící parlament, Budínský hrad, Széchényiho most nebo Bazilika svatého Štepána, majestátní a dechberoucí podívaná. Město si mě okamžitě získalo.







Z doslechu jsme věděli, že v Budapešti jsou populární takzvané „Ruin bars“, tedy bary které vznikly ve starých opuštěných továrnách, neudržovaných budovách a polorozbořených domech. Nejvyhlášenějším ruin barem je zaručeně Szimpla Kért, kam jsme zavítali dokonce dvakrát, stejně jako do Csendes Vintage baru. Atmosféru těchto míst musíte prostě zažít.







Co určitě musím doporučit, je projít si pořádně levý břeh Budapešti. Na kopci se tu nachází Budínský hrad, z jehož hradeb je výhled na téměř celé město. Nahoru na vyhlídku se můžete dostat lanovkou, podobně jako u nás na Petřín. Když se vám ale nebude chtít čekat fronta, pohodlně k hradu vyjdete i pěšky. Pokračujte po kopci dále, proti směru řeky, a dojdete k Matyášově chrámu.

Matyášův chrám je impozantní gotická stavba, která sousedí s Rybářskou baštou. Tyto bíle zářící budovy nabízí opět překrásný výhled na město a spoustu romantických zákoutí. S tím se bohužel pojí i velké množství turistů, ale kdo by si tím nechal kazit náladu.






Během těch čtyř dní jsme navštívili hned několik útulných kaváren a skvělých restaurací. Coby kamenem dohodil, jsme od našeho apartmánu našli ve staré přestavěné továrně kavárnu Steam house coffee. Neupejpali jsme se a rovnou objednali snídani „all in“. Správná volba.

Obří skvělé burgery jsme si dali v TGI Friday’s, kam jsme zapadli promočení až na kost po nepříliš úspěšné snaze prozkoumat park Városliget. Tam se mi ale moc líbil hrad Vajdahunyad Trochu jsem si připadala jako v Bradavicích, i přestože se na nádvoří konaly tradiční trhy a do toho pršelo. Proto jsme z parku utekli o dost rychleji, než bylo v plánu a burgery nám musely trochu spravit náladu.






Nejvíc ze všech podniků jsme si ale asi užili restauraci VakVarjú, kde jsme si dali poslední večeři před odjezdem. A musím říct, že to byl vskutku kulinářský zážitek. Celkově je Budapešť bohatá na kouzelná zákoutí, kam zapadnout na kávu, skleničku i jídlo. Ceny jsou podobné jako v Praze, obsluha milá a všude umí dobře anglicky.

Jediné s čím jsme tedy při našem výletu bojovali, bylo počasí. To si ale člověk nevybere a nesmí se tím nechat odradit. Viděli jsme spoustu krásných míst, ale jsem si jistá, že jich Budapešť nabízí ještě mnohem, mnohem více. S radostí bych se tam někdy znova podívala a rozhodně návštěvu doporučuju všema deseti.

Další články

1 komentářů:

Každý Váš komentář mě potěší, díky.