Jezdíte dennodenně do školy nebo do práce stejnou trasou? Koukáte z okénka na ty samé budovy,
obchody, zastávky. Chodíte běžně cestou, kterou dobře znáte?
Zvládli byste tudy
jít i poslepu a už ani nevnímáte jednotlivé detaily. Domy mají stále stejnou
omítku, znáte počet stromů v ulici, víte kde se vyhnout díře v asfaltu.
Všechny tyhle drobnosti berete jako samozřejmost.
A pak jednoho dne je ulice
uzavřená, nestíháte a musíte jít jinudy nebo se prostě jen rozhodnete zahnout
dříve a objevíte úplně jinou cestu. Narazíte třeba na kouzelnou kavárnu s nenápadným
vchodem, park ukrytý mezi vysokými činžáky, pekárnu s tím nejkřupavějším
chlebem.
Podobně při toulkách pražskými ulicemi jsme s Danem objevili
Grébovku a takhle jsem narazila na svou nejoblíbenější kavárnu. No a s mamkou
jsme si tenhle týden řekly, že už konečně musíme prozkoumat kopec, kolem
kterého neustále jezdím do školy. A zjistily jsme, že se i v Praze dá
najít místo, o kterém jsme neměly pořádně ponětí.
Kopec se jmenuje Děvín a je součástí Prokopského údolí. Tyčí
se nad Smíchovem a je z něj výhled na velkou část Prahy. Ve 14. století tu
stál hrad Děvín, ze kterého se ale nic nedochovalo. V 19. století byly
zbytky hradu použity na těžbu kamene.
Nyní je Děvín skvělým místem pro
procházku. Uvidíte město zase z jiného pohledu a užijete si i dotek
přírody. Hlavně teď na podzim tu vše hraje barvami. Nám přálo počasí a tak jsme si vychutnaly poslední záchvěv babího léta.
Komentáře
Okomentovat
Každý váš komentář mě moc potěší, díky!