Pod klenbami Říma - I


Řím, jedno z nejstarších evropských měst, místo plné starověkých památek, dobrého jídla a pití, úzkých malebných uliček, hudby a života. Celkem jsme tu strávili pět dní na konci června.
Ještě než jsme dorazili na Letiště Václava Havla, přepadlo mě už dobře známé nadšení z nadcházející dovolené. Než mě obklopil letištní mumraj, nebylo moc času si pořádně uvědomit, že dlouho očekávaná cesta je konečně tady. Letiště a nádraží mají svou neodmyslitelnou atmosféru plnou dobrodružství, nových míst a skvělých zážitků. Kdo by nemiloval cestování.



Po příletu na letiště Ciampino do nás udeřilo horko a slunce s plnou vervou. Kdybychom výlet do Říma plánovali samostatně, asi bychom zvolili méně horký měsíc. Po pěti dnech v Římě nás ale čekala italsko-česká svatba na kouzelné usedlosti kus od Říma a tak jsme se tu ocitli téměř v tropickém počasí.

Ubytování jsme měli zařízené přes Airbnb v okrajovější části Říma, ale hned u metra, kterým jsme pohodlně jezdili každý den do centra i zpět. Byt, který jsme měli tentokrát pronajatý, patřil umělecké rodině a bylo to na zařízení docela znát. Masivní dřevěný stůl, obrazy a fotografie na zdech, starožitné komody a bedny a k tomu kouzelná zahrádka ve vnitrobloku.

Bydleli jsme téměř na konečné metra a já byla překvapená z toho, jak pěkné to tu bylo ve srovnání s okrajovými stanicemi metra v Praze. Žádné šedivé paneláky vyrovnané v pravoúhlých ulicích, žádná polorozpadlá dětská hřiště. Italské domy svou velikostí českým panelákům asi odpovídají, ale v ničem se jim nepodobají. Téměř každý byt má balkón se stolkem, židličkami a spoustou květin. Jsou barevné a plné života.  Jediné, na čem by v Římě měli ale opravdu zapracovat, je pořádek. Není výjimkou, že se na ulicích válí větší množství odpadků a kontejnery přetékají k prasknutí.  V tom si v Čechách vedeme určitě lépe.

Naše plány jsme přizpůsobili horkému počasí. Přes dopoledne jsme vyspávali, přes poledne jsme si užívali dlouhé brunche plné místních pochoutek a až kolem druhé hodiny odpoledne jsme vyráželi do centra, kde jsme zůstávali až dlouho do noci.

První den jsme zamířili rovnou ke Koloseu. Bylo vedro k nesnesení, všude zástupy turistů a mezi nimi se proplétající prodejci předražené vody, selfie tyčí, klobouků a bůhvíčeho ještě. Vítr vířil prach z vyprahlé země a já si připadala spíš jako na poušti než uprostřed velkoměsta. Majestátní starověké památce bylo tohle všechno jedno. Jakoby se Kolosea vůbec nic z toho, co se děje kolem, nedotýkalo. Působilo na mě, jakoby se ohlíželo několik století zpátky a vzpomínalo na staré dobré časy plné gladiátorských zápasů a her.








Dále jsme se prošli kolem Forum Romanum k Památníku Viktora Emanuela II. Přestože jsou římské památky monumentální a často opravdu obrovské, nachází se blízko u sebe a není problém dojít ke všem pěšky. Nohy vás ale pravděpodobně bolet budou. Proto jsme si dělali zastávky v zastrčených kavárničkách na výborná kapučína. Italové kafe prostě umí.

A zmrzlinu jakbysmet. Nejlepší jsme objevili v průčelí starého oprýskaného domu hned vedle Pantheonu. Ten se mi z římských památek líbil nejvíce. Byl postaven mezi lety 29 a 19 př. n. l. a původně byl zasvěcen všem bohům. Bludiště římských uliček nás k němu zavedlo hned několikrát a pokaždé mě pohled na něj uchvátil. Je to jedna z mála hlavních římských památek, do které se můžete podívat bez placení vstupného.

Když jsme obdivovali masivní klenbu stropu s otvorem uprostřed, kterým dovnitř pronikalo slunce, začal se prostorem rozléhat zpěv. Nejprve jsem myslela, že jde o turistickou atrakci, ale nebylo tomu tak. Skupina návštěvníků utvořila uprostřed chrámu kruh a začala zpívat chorály. Bylo to něco neuvěřitelného. Jejich hlasy se rozléhaly více než dva tisíce let starými zdmi a všichni kolem stáli a hleděli na ně naprosto okouzlení.

Řím je plný slavných památek, krásných budov a tajemných zákoutí. Pantheon si mě svou starobylostí a majestátností získal ale asi ze všeho nejvíce.





Viděli, a zažili jsme toho ještě mnohem více, na to si ale počkejte do dalšího článku. ;)

Co vy a Řím? Navštívili jste ho, nebo to třeba plánujete? Dejte mi vědět do komentářů, ráda s čímkoliv poradím. :)

Komentáře