Pražská zákoutí

Nádraží


Kovově šedá obloha, studený vítr zalézající pod vrstvy oblečení, déšť ve vzduchu.
Bylo by rozumné schovat se někam do tepla. Udělala jsem pravý opak, táhlo mě to ven. Vzala jsem si s sebou foťák, protože čím víc věcí musím dělat do školy, tím víc se chci věnovat svým koníčkům. To asi zná každý student. Po dlouhé době jsem si prošla cestu, kterou jsem každé ráno chodila, když jsem byla na gymplu. Zasáhla mě menší vlna nostalgie. Spíš taková vlnka. Čas hrozně letí.





Došla jsem na Masarykovo nádraží, které je pro mě jedno z oblíbených magických pražských zákoutí. Ruch lidí spěchajících na vlak, zvuky hlasitých amplionů, příslib cest, dobrodružství nebo návratů domů.




I když fotek nevzniklo při téhle mé výpravě moc, mají pro mě určité kouzlo. Pražská architektura je jedinečná. Hodlám ve svých fotovýpravách pokračovat a fotit mnohem, mnohem víc.

Co na to říkáte? Líbily by se vám podobné články se sériemi fotek?


Další články

8 komentářů:

  1. fotky vypadají moc pěkně a další by byly super :) ale nezapomínej psát, ještě pořád existují lidi, co nejsou líní číst :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! Neboj, psaní z mého blogu určitě nevymizí. :)

      Vymazat
  2. To je nádhera! Na Masarykovo nádraží jezdím celkem často, ale ještě nikdy nevypadalo tak krásně, jako u tebe na fotkách! Úplně jak z Pinterestu, máš talent. :)
    Mimochodem, skvělý blog, přidávám se k pravidelným čtenářům! <3
    Tereza's journal

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za krásný komentář, moc mě potěšil!! :) Budu ráda, když se ti tu bude líbit i dál. :)

      Vymazat
  3. Opravdu nádherné fotografie, velmi inspirující :)

    OdpovědětVymazat

Každý Váš komentář mě potěší, díky.