Než jsem začala ťukat do klávesnice tyto řádky, podívala
jsem se na Ohlédnutí za lednem 2019 a únorem 2019. Tenhle koncept článků je
skvělá sonda do minulosti. Člověk si krásně připomene, čím daný měsíc
procházel, co zažil, co ho trápilo a těšilo, a jaký tehdy byl.
Určitě nejsem
sama, kdo si každý měsíc říká, kam se ten čas sakra poděl. Ještě před chvílí
byl začátek roku 2020 a najednou je půlka března. Když se ale teď koukám na to,
jak se věci měly touhle dobou před rokem, vidím, kolik se toho stihlo stát. Jsem
zvědavá, jak budou vypadat články z ledna a února roku 2021, a za čím se budu
ohlížet.
Leden
Příchod nového roku jsme oslavili mini party v našem novém bytečku. Nechyběla spousta dobrého jídla a drinků, hodně jsme tancovali a zpívali. Konec roku 2019 jsme zapili tak kvalitně, že jsem měla druhý den prvotřídní kocovinu. Stálo to ale za to.
V lednu jsme ještě pracovali na vybavování bytu. Montování, šroubování, vrtání, skládání a přemisťování věcí už nám lezlo docela krkem, ale myslím, že se nám podařilo vytvořit si krásný nový domov.
Ve škole proběhlo pár posledních přednášek a začalo zkouškové. Téměř na každý předmět jsme ve skupinách nebo jednotlivě zpracovávali nějaký výzkum nebo psali seminárku. Můj svět se na nějakou dobu smrskl na gauč, kafe a notebook.
Abych se ze sezení doma nezbláznila, vyráželi jsme objevovat podniky v okolí. A že jich tu máme spoustu. Hned jsme si našli několik oblíbenců.
Nezanedbávala jsem ale ani již dobře osvědčená místa. Coffee Corner Bakery je podle mého jedna z nejhezčích a nejútulnějších pražských kaváren, kam vždy zajdu s radostí.
V lednu jsem začala zase pravidelně chodit do fitka. Každý pátek mi zvonil budík v 6 ráno, abych od 7:15 byla na lekci bodycombatu. Nikdy bych nevěřila, že si já budu užívat ranní cvičení, ale musím říct, že mě to hrozně nakoplo zase si užívat pohyb.
Po jednom takovém pátečním ranním bodycombatu jsme si s kamarádkou Markét zašly na snídani co Coffee Roomu. Po hodině dřiny a potu to byla ta nejlepší odměna.
Jsem moc vděčná za to, jaké lidi kolem sebe mám. S kamarádkami prokecáme hodiny a nikdy to není ztracený čas.
Únor
Únor začal hodně poklidně. Dopisovala jsem eseje, pracovala, chodila do fitka a do kaváren. Život si tak nějak plynul. Na jednu stranu jsem si užívala svoji pohodovou rutinu, na druhou stranu jsem začínala být trochu neposedná. Například jsem začala přemýšlet, jaké by to bylo odstěhovat se třeba na rok někam do zahraničí, kam by to bylo, a co bychom tam dělali. Byla by to hodně velká změna, ale třeba by to stálo za to.
Kulturních akcí jsem v poslední době moc nezažila, ale jeden večer byl opravdu výjimečný. Spolužák Tom uspořádal úžasný koncert vlastních aranží filmové hudby a byl to skvělý zážitek. Z některých skladeb mi doslova běhal mráz po zádech. Jestli tohle Tome budeš číst, tak ještě jednou klobouk dolů.
V půlce února jsme vyrazili na hory do Itálie. Naštěstí to bylo ještě v době, kdy tam nebyl rozšířený korona virus a tak se nás netýkala žádná omezení. O úžasných sjezdovkách si můžete přečíst v tomto článku a o krásném středověkém městečku Bormio zase tady.
Také jsme tu oslavili Valentýna. ❤️
Hned po návratu zase začala škola. Z důvodu rekonstrukce budovy Univerzity Karlovy v Jinonicích naše přednášky byly přesunuty do různých budov v centru. Nevím, jak ostatní, ale já jsem z toho byla hodně nadšená. Moc jsem si ale školy neužila. Po prvním týdnu letního semestru jsem onemocněla a pro jistotu zůstala 14 dní doma v karanténě, protože zprávy o šíření korona viru byly čím dál tím víc na denním pořádku. Teď jsou školy uzavřené úplně do odvolání.
Hodně večerů jsme tedy trávili doma a tak jsme vyzkoušeli i nějaké nové recepty. Zbožňuju zeleninu a saláty a čím je jídlo pestrobarevnější, tím líp.
Po dvou a půl měsících jsme se konečně dokopali pověsit závěsy a navrtat poslední tři poličky, které nám chyběly k dokončení bytu. Ještě plánuju nakoupit nějaké pokojové rostliny, abychom to tu měli trochu živější. Jinak jsem ohromně spokojená s tím, jak to nakonec vypadá. Není to jen byt, kam se člověk chodí jenom vyspat, je to místo, kde ráda trávím čas, pracuju, tvořím i odpočívám. Myslím, že se nám tu bude žít moc dobře.
Tak to byly mé dva poslední měsíce v kostce. Co jste zažili vy? Běží zatím rok 2020 podle vašich plánů? :)
Moc příjemný článek plný krásných fotografií a vlny pozitivní energie. :-) Díky za něj. Vypadá to, že první dva měsíce roku byly dost živé a zároveň sis je užila. Já úplně rozumím větě, kterou máš na začátku, taky pořád nechápu, jak ten čas hrozně utíká... Nestačila jsem se rozkoukat a už je půlka března, za chvíli léto a já spíš tak nějak proplouvám. Musím ale říct, že i když nebyly počáteční měsíce nijak adrenalinové (spíš naštěstí), tak jsem si je v poklidu užila. :-)
OdpovědětVymazatLucka z Seriouszone
Moc děkuju, jsem ráda, že se ti článek líbí. :) Držím palce, ať i následující měsíce jsou pohodové (alespoň v rámci aktuálních možností).
Vymazat