Jak (ne)zvládám zkouškové

Kdybyste se náhodou někdo divil, proč bylo na blogu měsíc pusto prázdno, tenhle článek to snad objasní. 

Když jsem se před 2 lety hlásila na magisterský obor Studia nových médií, těšila jsem se na zajímavé přednášky a spoustu projektů. První semestr v prváku byl přesně takový, nabitý předměty vedenými kapacitami z oboru a studentskými projekty, kde jsme tvořili fakt super věci. Prošla jsem předměty jako je Game studies, Goffmanova dramaturgická teorie ve výzkumu sociálních sítí nebo Celebrita ve světě nových médií. Zkusila jsem pracovat s umělou inteligencí, prezentovat před veřejností a tiskem, přečetla jsem kvanta odborné literatury. Měla jsem skvělý pocit, že jsem součástí kolektivu rozmanitých lidí, zapálených do zkoumání světa technologií a nových médií. A pak přišel covid a s ním uzavření univerzity. Ze společných hodin, diskutováním nad přečtenými texty a vymýšlením řešení projektů zbyly jen online přednášky a malé obličeje spolužáků v okénkách na zoomu.

Mám velké štěstí, že naši profesoři distanční výuku zvládli opravdu skvěle. Většinu aktivit nové situaci přizpůsobili prakticky ihned, a kromě pár zrušených přednášek se mé studium nijak výrazně nezkomplikovalo. Ale co vám budu povídat, koukat celý den na obrazovku počítače namísto osobního kontaktu, diskuzí, prezentací není prostě ono.

O to víc teď bojuju se zkouškovým obdobím. Mám pocit, že ze všeho toho, co studentský život obnáší (nebo spíš obnášel v době předcovidové) – návštěva budov Karlovy Univerzity, řešení úkolů se spolužáky, práce na skupinových projektech, vysedávání po kavárnách a pokec v hospodě – zbyly jen povinnosti, čtení textů, psaní seminárek, plnění testů a zkoušek.

Situace je taková, jaká je a s tím nic nenaděláme. Aby ale tenhle článek nebyl jen plný stěžování, chci se vámi podělit o drobnosti, které mi pomáhají se zkouškovým prokousat.

1. Pořádné pracovní místo

Když jsem se dva roky zpátky učila na bakalářské státnice, neměla jsem ani psací stůl. V našem předchozím bytě jsem sedávala v kuchyni u barového pultu a štosy papírů s otázkami se válely po zemi téměř všude. Na podzim už ale bylo jasné, že éra home office potrvá ještě dlouho a tak jsem zainvestovala do pořádného stolu, židle a monitoru. Hned se pracuje i učí milionkrát lépe.


2. Pravidelné procházky

Jeden by se až divil, jak je snadné zůstat sedět u počítače i několik dní v kuse. Aniž by to člověk pořádně zaznamenal, dny utíkají den za druhým, a když jste ponořeni do psaní seminárky nebo diplomky, ani si nevšimnete, že jste už nějakou dobu nevyšli z bytu. Ale hlava i tělo potřebují oddech, čerstvý vzduch a pohyb, aby mohly pořádně fungovat.


3. Cvičení

Stejně jako procházky venku mi k vyčištění hlavy neskutečně pomáhá si zacvičit. Dokopat se k tomu a říct si "teď si dám od učení pauzu ne u seriálu ale u pohybu" je často velký boj, ale vždycky, VŽDYCKY se pak cítím skvěle.


4. Dobré jídlo

Jídlo miluju a dny plné učení mi dokáže hodně zpříjemnit. Vždy se celé dopoledne těším na obědovou pauzu a pak celé odpoledne na večeři. Dodávat tělu i hlavě energii a neodbývat se, je důležité. 



5. Káva, čaj a malé odměny

Téměř vždy u mě na stole najdete hrnek s kafem nebo čajem. Bez nich si učení a psaní prací nedovedu představit. Také mi společnost občas dělají čokoládové bonbóny nebo kousek bábovky. Hlavně během zkouškového je potřeba si ten život maličko osladit. 



Co pomáhá/pomáhalo při učení a psaní seminárek vám? Máte nějaké zaručené tipy? Sem s nimi! 
Všem, co jsou v tom teď se mnou taky, držím moc palce, my to zvládnem! 




Komentáře

  1. Se zkouškovým ti držím palce, zvláště v této době to určitě vy studenti nemáte jednoduché. Sladká odměna je ale důležitá, v tom máš mou plnou podporu! :D :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju. :) Člověk si prostě musí umět udělat radost, žejo. :))

      Vymazat
  2. Kolikrát jsem za poslední rok přemýšlela, jak jsem vděčná, že už mám dostudováno. To, co mě na škole bavilo, byly právě ty sociální interakce, diskuze se spolužáky i s lidmi z oboru, ekonomické experimenty, stáž na katedře... To vše, o co jsou dnešní studenti ochuzení. Nezbývá než doufat, že se vše brzy uklidní a na školách se brzy vrátíte aspoň k prezenčním seminářům a kde je třeba, tak hlavně k laboratořím a praxím (tím zase nejvíce trpí sestra, že si nemá možnost nic vyzkoušet). Držím moc vám všem palce. Zkuste to vydržet...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je pravda, že já si možná ještě nemám tolik na co stěžovat. Většina mých předmětů se dá nějak zvládat v distanční formě, i když to není "ono", ale studenti více praktických oborů na tom jsou ještě o dost hůře. Děkuju, za podporu! :)

      Vymazat
  3. Držím palce, já mám před sebou psaní bakalářky a absolutně se nedokážu donutit:(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju a taky držím palce. Nejhorší je překonat ten náročný začátek, ale jakmile se do toho trochu ponoříš, půjde to už určitě snáz. :)

      Vymazat
  4. Mne pomáhajú podobné veci ako tebe, hlavne musím byť organizovaná a mať všetko rozvrhnuté, inak ma chytá prokrastinácia :D Tiež nie som z tejto situácie nadšená, prezenčná výučba mala svoje čaro :) Inak prajem veľa síl do nového semestra :)
    What A Fancy World

    OdpovědětVymazat
  5. A tak to má být :) moc ráda si v dnešní době přečtu i něco sluníčkového :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám to také tak, raději se obklopuji pozitivními věcmi než negativitou. :)

      Vymazat
  6. První, co mě napadlo, tak klobouk dolů za prezentování před veřejností! Já se klepu u prezentací stále, i když jsou online. Moc se mi líbí tvůj pracovní stůl a jak to máš krásně zařízené! A fotky těch jídel?! Naprostá bomba! <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemysli si, já jsem také byla ohromně nervózní a vyklepaná, ale když je člověk dobře připravený, tak samotná prezentace už není tak hrozná. Vždy jsem na sebe pak pyšná, že jsem trému překonala. :) A děkuju, moc mě těší, že se ti mé fotky líbí! :)

      Vymazat
  7. Skvělé tipy! Přesně tyhle věci pomáhají i mně, když se mám učit. 😊
    Potřebuju klid, dát si mobil z dosahu, sedět u stolu bez rozptylujících prvků. Dávám si přestávky, ve kterých se projdu po domě pro pití. Pak jdu na procházku s pejskem. Ve čtyři se odměním kávou a něčím dobrým. A v šest cvičením. Takhle funguju teď, fungovala jsem tak třeba i při přípravě na maturitu. A fungovalo mi to. Takže naprosto souhlasím s tím, co jsi psala ty...😊

    Blogerka Klárka

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Každý váš komentář mě moc potěší, díky!