Zvednout hlavu


Zbožňuj cestování, a ani mi tolik nezáleží na tom, jestli jen po Čechách nebo někam mnohem dál. Chci poznávat nová místa, být v přírodě, zažívat věci, které se vám doma u televize nestanou. Nedávno jsem si ale uvědomila, jak málo dokážu ocenit krásu Prahy. 

Procházeli jsme Kampou, kde zářila velkolepá okna domu, o kterém ani netuším, co se v něm nachází. Napadlo mě, že kdybych takové místo viděla při návštěvě hlavního města nějaké cizí země, byla bych tím okouzlena. Vůči pražským památkám, architektuře a vyhlášený místům jsem už ale imunní. V centru se pohybuji neustále, denně jezdím tramvají přes řeku a hledím na panorama hradu. Jsem na Prahu tak zvyklá, že už některé okamžiky nedokážu naplno prožít, krásu míst přehlížím nebo nevnímám. A to je velká škoda. Možná to tak má více z nás. Řekla jsem si, že se budu víc snažit koukat kolem sebe. Zvednout hlavu od chodníku a více vnímat a oceňovat místa, kterými procházím. (Nejen) Praha si to zaslouží.










Komentáře