Kniha smíchu a zapomnění


Dopíjím druhou sklenku vína a do klávesnice poťukávám trochu nervózně už nějakou tu chvíli.

Nemohu najít slova. Popisovat knihy Milana Kundery totiž není vůbec nic jednoduchého. Jeho díla jsou totiž roztříštěná a zároveň neuvěřitelně soudržná, složitá a hutná ale s nádechem lehkosti a ironie, jejich smysl vám chvílemi bude protékat mezi prsty a s každým dalším čtením se budou dotýkat jiných míst ve vaší hlavě i duši.

Kniha smíchu a zapomnění je první knihou, která vznikla po emigraci Milana Kundery do Francie v roce 1975. U nás byla ovšem vydána jako Kunderova poslední kniha až v roce 2017. Podobně jako další Kunderovy knihy, například jako Nesmrtelnost je Kniha smíchu a zapomnění složena z několika kratších příběhů. I když příběhy jsou asi moc silné slovo. Jednotlivé části na mě působí, jako kdybyste v knize nalistovali náhodnou stránku, přečetli dalších sedm, knihu zavřeli, a už se k ní nikdy nevrátili. Přesto ve vás těchto pár stránek zanechá dojem na dlouhou dobu. Jsou totiž vzájemně propletené místy tenkou, místy dost silnou nití několika motivů. V tomto případě se jedná právě o smích a zapomnění.

Od žádné Kunderovy knihy ale nečekejte oddech, lehkost či pobavení, a už vůbec ne od těch, které podobná slova nesou v názvu.
Nenechte se mýlit, smích v Kunderových očích není ničím veselým a zapomnění není tak úplně něco, čeho bychom se měli děsit.

Milan Kundera je zkrátka autor, jaký není žádný jiný. V jeho dílech najdete pohled na svět, který přichází až po třetí sklence vína. Nedbale vás donutí přemýšlet, dotýká se vás až metafyzickými tématy zabalenými do kabátu obyčejnosti, každodennosti a marnosti.

Myslím si, že kdyby ve středoškolských kánonech nebyly Směšné lásky ale místo nich Nesmrtelnost, Nesnesitelná lehkost bytí nebo právě Kniha smíchu a zapomnění, byl by Kundera mezi mladými lidmi mnohem vyhledávanějším autorem. Na druhou stranu je pravda, že já už dlouho nekoukám na svět středoškolskýma očima.


Četli jste něco od Kundery? Zajímalo by mě, jaký na něj máte názor.
Kdo je váš nejoblíbenější autor? Napište mi komentář, moc ráda se inspiruji. Zrovna jsem ve stádiu, kdy vůbec nevím, co dál číst.
Děkuju :)

Komentáře

  1. od Kundery jsem četla jen jednu knihu (ostuda). nicméně na knihy od kvalitních autorů jsem opatrná - když je všechny přečtu, nebude už žádná další, na kterou se můžu těšit. tak to mám třeba s knihami které napsal Hermann Hesse.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A líbila se ti kniha, kterou jsi od něj četla? Já se často setkávám právě s tím, že člověk četl jen Směšné lásky a ty ho nebavily. Máš naprostou pravdu, také jsem si nedávno říkala, jak to bude na nic až od Kundery vše přečtu. Řekla bych ale, že jeho knihy jdou číst opakovaně a neubere jim to. Od Hermanna Hessa jsem nic nečetla, ale ráda vyzkouším, děkuju za doporučení. :)

      Vymazat
  2. Osobně myslím, že Nesmrtelnost nebo Kniha smíchu a zapomnění by nebyly pro běžného středoškoláka snadné přežvýkat a strávit, se Směšnými láskami to jde mnohem líp. Potřebují, aby se člověk dokázal zamyslet a zpracovat i náročnější literaturu – i když ani to samozřejmě nezaručuje, že bude mít Kunderu rád. Já se občas nemůžu rozhodnout, jestli mám jeho knihy a to, jak moc se snaží donutit mě myslet jako on, ráda, nebo mě to vytáčí. Každopádně to ve mně budí emoce, což dokážu ocenit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Báro, děkuji za komentář. Asi máš pravdu, že to nejsou knihy úplně pro každého. To, že Kundera dokáže vzbudit emoce, je podle mě ukázka kvality jeho knih. Často se mi to u jiných autorů nestává.

      Vymazat
  3. Kundera je spisovatel, který stojí za to. Já teda tolik načteného nemám, mám jiné knížky, ale rozhodně se k němu chci dostat. Tuto jsem tedy nečetla, ale dám si jí do seznamu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě si ji do seznamu zařaď a doporučuji i Nesmrtelnost a Nesnesitelnou lehkost bytí. Jaké knihy máš ty oblíbené? Ráda si také nechám něco doporučit. :)

      Vymazat

Okomentovat

Každý váš komentář mě moc potěší, díky!