Ohlédnutí za listopadem 2018


Tak jako každý podzim jsme si i letos do krosen nacpali teplé ponožky, šály, čepice a rukavice a vyrazili do Krkonoš.
Je to už tradice, na kterou se vždy těším skoro jako na Vánoce. Tentokrát jsme jeli o něco dříve než obvykle a viděli jsme všechno to, co jsme tu ještě nikdy neviděli. Kopce totiž nehalila hustá mlha, nepršelo ani nesněžilo, svítilo slunce a výhledy byly dechberoucí. Načerpali jsme zásoby energie na celý zbytek roku 2018.


Do Prahy se mi moc vracet nechtělo. Po příjezdu z dovolené na každého vždy vyskočí realita plná školy, práce, restů a povinností. Hlavně v těchto náročnějších dnech se snažím vytvořit si chvíle naplněné pohodou. Proto asi trávím tolik času v kavárnách. Popovídat si s kamarádkou nad hrnkem dobrého kafe je pro mě odpočinek a dobití energie zároveň. V kavárnách navíc bývá útulná atmosféra, pohodlná křesla, a to se hned lépe (alespoň na chvíli) zapomíná na uspěchaný svět kolem.




Jak už to v listopadu bývá, začala se celá Praha halit do světélek, ozdob a třpytek. Někteří na to nadávají, já jsem z toho nadšená. Samotné Vánoce vždy tak rychle uběhnou, že si je s radostí užívám už měsíc dopředu.
Máte už připravené dárky pro vaše blízké?



Do kina jste zavítali dokonce dvakrát. Nejprve na Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny a podruhé na Bohemian Rhapsody. Oba filmy se mi opravdu moc líbily. Pohádkový svět čar a kouzel plný magických bytostí mě nikdy nezklame. No a na Bohemian Rhapsody už se pěla chvála snad všude. Já se k ní mohu jen přidat.



Už to je přes dva roky, co spolu s Danem bydlíme a jsme v našem malém bytečku šťastní. Měli jsme ale období, kdy jsme spoustu času trávili jen spolu doma a nevytáhli paty mezi lidi. Trochu jsme začali páprdovatět, a tak to chtělo změnu. Teď už podnikáme mnohem víc věcí a poměrně často chodíme na taková naše rande. Zajdeme si na dobrou véču, do kavárny nebo na skleničku vína. Mám tyhle chvíle strašně ráda, protože to jsou ty večery, kdy si nejvíc popovídáme, vymyslíme spoustu švihlých nápadů, naplánujeme další výlety a stále se víc a víc poznáváme.



Další naší aktivitou je squash. S Danem jsem ho hrála poprvé a hned mě to chytlo. Když se člověk opravdu snaží, je to dynamický sport a pořádně se u toho zapotíme. Můj cíl je chodit každý víkend, a i když se to někdy prostě nepovede, docela se zatím držíme. 


Každou středu na VOŠ Publicistiky probíhají přednášky zaměřené na cestování, poznávání, tvoření. Každý týden sem přichází jiný zajímavý host a mluví o tématu, které je jemu blízké. Já si takhle mohla poslechnout Andreu Pavelcovou, která nás zasvětila do právního aspektu tvorby a jejího sdílení - blogování, instagramu, youtubu atd. Na další přednášce nás Radka Myšková provedla oslavami mexického dnu mrtvých a také těmi světlými i temnými stránkami Mexika, které procestovala několikrát křížem krážem.

Podobné přednášky jsou úžasným způsobem, jak si rozšířit rozhled a znalosti v oblastech, ke kterým by se člověk jinak třeba nedostal. Čím jsem starší tím mě mnohem víc baví se vzdělávat, zajímat se a poznávat nové věci.


A poslední věcí, co se během listopadu udála, a udělala mi neskutečnou radost, byl sníh. Nemůžu si pomoct, i přesto že se z něj v Praze hned stane bláto, je to prostě nádhera, když jsou stromy, auta a budovy zasypané bílým popraškem. Určitě nejsem jediná, kdo každý rok doufá, že budou bílé Vánoce.

Co myslíte, budeme mít letos štěstí?


Komentáře