Ohlédnutí za květnem & červnem 2020


Ohlédnutí, článek plný fotek, vzpomínek a vzácných momentů. Pro vás, ale i pro mě. 


Květen

Květnové ohlédnutí jsem už měla připravené, ale nějak jsem se k jeho vydání nedostala. Ač to tak z fotek nevypadá, nebyl to pro mě lehký měsíc. Řešila jsem pár osobních věcí a zpracovat si je v sobě mi trvalo o dost déle, než by mi bylo milé.  Bylo už ale potřeba se sebrat, přestat fňukat nad věcmi, které za to nestojí a pohnout se z místa. 

A tak se v záchvatu „nebudu přece jen sedět na zadku a litovat se“ došlo k tomu, že jsme jednoho večera nově přeskupili byt. Jakmile to bylo hotové, říkali jsme si, jak je možné, že jsme to takhle neudělali rovnou. Vždyť to přece dává mnohem větší smysl! Musím říct, že náš byteček zbožňuju čím dál tím víc. Bydlí se nám tu opravdu krásně. 



Velkou zásluhu na tom má i čtvrť, kde žijeme. Vršovice jsou plné skvělých podniků, žije to tu a hned za rohem máme Grébovku, kde jsme skoro pořád. Je to ideální místo na malou procházku po práci, piknik nebo třeba povídání dlouho do noci.




V květnu jsme oslavili pětileté výročí. Může se to zdát jako dlouhá doba, ale mně to přijde jako včera, co jsme si vyměnili kontakt v klubu a já nervózně čekala dva dny, než se Dan ozval, protože se přece holce nesmí psát hned. Hrozně ráda na naše společné začátky vzpomínám. 


Dalším naším oblíbeným vršovickým místem je Café Sladkovský. Mají tu dobré víno, skvělé burgery, a ten nejlepší falafel, co jsem kdy měla. 



Nechybělo ani vysedávání v okně. 


Konečně jsem se také viděla se všemi kamarádkami, se kterými jsem si během karantény mohla jen psát nebo skypovat. A že toho bylo hodně, co probírat.






Také jsme se vydali na chatu oslavit tátovi narozeniny. Ségra připravila hromadu sushi, mamka udělala dort, grilovali jsme a užili si chvíle s rodinou. Už pomalu balím batůžek a mířím tam zas, protože taková oáza klidu a pohody je k nezaplacení. 



Červen

Na začátku června jsem se vrátila do krásného Rezortu Svět, kde jsem loni fotila na svatbě Terky a Martina. Letos jsem měla tu čest zachytit atmosféru dalšího svatebního dne. Na článek s fotkami se můžete brzo těšit.



Jak je tomu u mě známé, nechyběly ani návštěvy kaváren. O krásné a fotogenické Spižírně si můžete víc přečíst tady. Na dortík a cappuccino jsme s Danem vyrazili do kavárny v Obecním domě. Byla jsem tu už dříve, když ještě Praha bývala přeplněná turisty. Teď jsme tu byli skoro sami a byl to zvláštní pocit. Je to opravdu nádherné místo, kávu i dorty mají vynikající, ale s více hosty by tu bylo více života. 




Zavedly jsme s holkama pravidelné Girl's nights. Dobrý drink nebo sklenička vína, skvělá společnost a milion témat k probrání.


 Ilustrace toho, jak večer začíná a toho, jak to druhé ráno končí.


Jedeno skvělé odpoledne jsem strávila na Náplavce s Verčou z blogu Ztracena v Praze. Do té doby jsme se znaly jen z online prostředí. Naživo jsme se viděly poprvé a prokecaly jsme spolu několik hodin. Pověděly jsme si toho na sebe navzájem opravdu hodně a já jsem se až nestačila divit, jakou míru upřímnosti a otevřenosti mezi sebou mohou mít dva lidé, kteří se potkali poprvé. Asi osud.


Trochu spontánně jsme se rozhodli, že potřebujeme od Prahy na chvilku oddech a vyrazili jsme na prodloužený víkend do Českého KrumlovaPokud podobný výlet zvažujete, doporučuju jet během pracovních dní. V pátek jsme totiž měli krumlovské uličky jenom pro sebe. 




Červen jsme zakončily piknikem na Petříně. Jestli mi studium bakalářského oboru něco dalo, tak to jsou rozhodně tyhle tři slečny. Vzdělání a titul jsou taky fajn, ale za ně jsem vděčná nejvíc. Jsme každá naprosto rozdílná, ale přesně v tom je to kouzlo. 


Měla jsem teď hodně času spoustu věcí přehodnocovat a bilancovat. Myslím, že to během karantény dělalo mnoho z nás. Došla jsem k tomu, že i když věci třeba nejdou podle mých představ, mám kolem sebe skvělé lidi, o které se můžu vždy opřít, vymluvit se z problémů a najdu u nich podporu.

Tyhle poslední dva měsíce pro mě byly hlavně o lidech. O prohlubování vztahů a navazování nových přátelství. Při zpětném pohledu to byly neskutečné dva měsíce. Díky za ně, díky za vás. 


Komentáře

  1. taky si myslím, že ty poslední měsíce byly dobré právě k tomu se zastavit a popřemýšlet si nad sebou a nad svým životem a že to mnozí udělali a možná i něco málo změnili ke své větší spokojenosti :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, u mě a lidí v mém okolí to tak rozhodně bylo. :)

      Vymazat
  2. Krásny článok, počas tohto obdobia si toho stihla naozaj hromadu. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) takhle ve shrnutí to tak může vypadat, ale také byly dny, kdy jsem jen seděla doma, učila se na zkoušky a vůůůbec nic zajímavého se nedělo. :D

      Vymazat
  3. Super článok. Ja som mala posledné mesiace hrozné ale to len preto lebo si pripadám jak hroch :D

    MÔJ DRUHÝ TRÍMESTER

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji! :) Bříško ti ale moc sluší, snad se už budeš cítit lépe, držím palce. :)

      Vymazat

Okomentovat

Každý váš komentář mě moc potěší, díky!