Ohlédnutí za zářím & říjnem 2021

 Uvařila jsem si bylinkový čaj, zapálila vonnou svíčku, rozsvítila světélka zavěšená na knihovně a zachumlala se do huňatého svetru. Venku se snášejí první vodou nasáklé vločky, které se při dopadu na zem hned rozplývají. Doma ale panuje hřejivá a útulná atmosféra. Taková, jakou bych si přála, abyste při návštěvách mého blogu pociťovali. Taková, jakou si já, při psaní svých řádků, užívám.

Po Itálii vlakem III – Bologna

Poslední zastávkou našeho letního train-tripu po Itálii byla Bologna. Město plné červené a oranžové barvy na omítce i střechách protkané portici - podloubími, která se klenou kolem každé budovy, a tak své obyvatele chrání před sluncem.

Po Itálii vlakem II - Siena

Siena nepatří mezi nejznámější italská města, ale rozhodně by měla patřit do top pětky nejkouzelnějších. Z těch, která jsem navštívila, je pro mě zatím číslem jedna, ale nechávám si v hodnocení ještě prostor pro další návštěvy.

Po Itálii vlakem I - Florencie

Dva týdny, tři města, nespočet kamenných uliček, úchvatných výhledů, výborného jídla a skleniček vína. Výlet do Itálie není nikdy špatný nápad, ať už bude v jakékoliv podobě. My jsme v polovině srpna narvali to nejdůležitější do batohu, nasedli do letadla do Bologni, vlakem se přemístili do Florencie a ubytovali se v apartmánu s výhledem na Duomo. Tím začala naše italská dovolená.

Ohlédnutí za červencem a srpnem 2021

 Upíjím italské víno zakoupené na letišti v Bologni a brouzdám vzpomínkami na uplynulé léto. Za pár dní už sice začíná říjen, ale to vůbec nebrání tomu, abych se v tomto článku ještě pořádně ohlédla za červencem a srpnem. Dva měsíce plné zážitků se bez mrknutí oka překlopily do nabitého září a až v tento poklidný podvečer nastala volná chvilka na rekapitulaci.

Po stezkách Jeseníků

Vrcholky hor, vůně lesa, úzké stezky a výhledy do krajiny. Neskutečně mi to chybělo. Dát batoh na záda, vyrazit na vlak a strávit několik dní v přírodě. Tentokrát jsme se rozhodli pro námi neprobádané území. Vyrazili jsme do Jeseníků.

Minimalismus domov nevytvoří

Když jsme před rokem a půl přebírali klíče od nového bytu, byly tu kromě kuchyňské linky, ledničky a pračky jen holé stěny. Měli jsme před sebou misi. Udělat z prázdného místa domov.

Víc koukat s otevřenýma očima

Delší dobu si opakuji, že už konečně musím napsat článek do rubriky „Pražská zákoutí“. Nejprve byla zima a mrazy, podniky zavřené kvůli pandemii a pak najednou Praha ožila a já nestíhala vše vstřebávat, natož o tom ještě psát. To se musí změnit.

Ohlédnutí za květnem & červnem 2021

S hořkou chutí téměř dopité kávy na jazyku se pouštím do dnešních řádků. Obklopená chladným vzduchem a vůní deště, který si ještě neprobojoval cestu srze těžká oblaka, výstřižky z letáku k výstavě, kterou jsem nedávno navštívila a pocitem útulna, které v potemnělém bytě vytváří blížící se bouřka. Nejlepší chvíle na to, ohlédnout se za uplynulými měsíci.

Červnové odpoledne

 

Červnové odpoledne, okno otevřené dokořán, paprsky slunce olizují nohy vystrčené na parapet. Střídavě pozoruju rozpínající se mraky, střídavě se ztrácím v písmenech paperbacku. 

Pokojovky - láska, ke které jsem musela dospět

Káva s mlékem, kterou jsem se až ve svých 25 letech naučila pít bez cukru, hořká čokoláda s kokosem, zvuk hučící pračky, pohodové nedělní odpoledne. Před pár hodinami jsme se vrátili z chaty, kde jsme strávili několik dní. Užívali jsme si sluníčka, grilování, povídání, příjemného času mimo město.

Ohlédnutí za březnem & dubnem 2021

Dnes jsem zjistila, že už je půlka května. Nějak jsem stále žila v domnění, že máme duben. Věřím, že nejsem sama, komu plynutí dnů a měsíců stále trochu uniká. Ale i když v březnu ještě chvílemi zemi pokrýval sníh, většina slunečních dní mi pomohla zlepšit náladu.

Hannah - Armin Müller-Stahl

Knihy se nemají soudit podle obalu, říká se. Hannah je krásná ukázka toho, že ne vždy je dobré, řídit se tím, co říkají druzí. Obálka mě na první pohled zaujala, na druhý jsem nad ní začala dumat a po dočtení knihy dostala nový význam.

Jen tak pro radost

Jak často děláte věci, jen tak pro radost? Pro samotný zážitek z činnosti? 

Oblíbené drobnosti za březen 2021

 V hlavním menu blogu se objevila nová kategorie „Rady & Tipy”. Až do teď ji blog neměl, když jsem ale koukala na několik posledních článků, uvědomila jsem si, že by se opravdu hodila. Najdete v ní třeba můj poslední článek o tom, jak se učím italsky, článek Jak na stanování plný mých dlouholetých zkušeností nebo seznam tipů na zvládnutí zkouškového.

Italština, má osobní výzva na rok 2021

 O tom, že se začnu učit italsky jsem mluvila už v roce 2019, jenže zůstalo jen u řečí. Během podzimu 2020 jsem se naučila pár klíčových frází jako „ Io ho fame“ (Já mám hlad.), ale o moc dál jsem se nedostala. Letos z italštiny dělám svou prioritu, nic jiného mi totiž moc nezbývá.

Ohlédnutí za lednem & únorem 2021

Procházky, kafe, jídlo, tři hlavní kladné role v běžných dnech mých posledních měsíců. Uvidíte je na většině fotek, protože se rádi nechají zachytit, sluší jim to na instagramu a v albech milých vzpomínek.

Život v Praze nebo v přírodě?

V posledních pár dnech se parky, ulice a střechy domů ukryly pod sněhovou přikrývku. V Praze bílo, které by vydrželo déle než jeden den, téměř nepamatuji. Takže i když je venku několik stupňů pod nulou, navlékám několik teplých vrstev a vyrážím na procházky kochat se třpytivou krásou. 

Jak (ne)zvládám zkouškové

Kdybyste se náhodou někdo divil, proč bylo na blogu měsíc pusto prázdno, tenhle článek to snad objasní. 

Připíjím na konec roku 2020

Prvního ledna 2021 jsem značně unavená po silvestrovských oslavách ležela na gauči a pročítala si články z kategorie Ohlédnutí z celého roku 2020. Některé měsíce byly dost na nic, některé byly o dost lepší, některé pro mě dokonce zlomové. I když toho z těchto mých článků můžete hodně vyčíst, stejně bych se za celým rokem 2020 ráda ohlédla ještě jednou a shrnula si, jaký tedy vlastně byl. Pojďte se podívat se mnou.